Poslední závod sezony 2007 byl v Násedlovicích  

Každopádně se jedná o největší bodový přírůstek při letošních závodech do týmové trofeje

  Hned první jízdu jsem na kukačku zajel sice 1,27, což v rozjezdu nebylo tak zlé na studených gumách, ale vozidlo bylo neklidné a v zatáčkáchklouzalo. Pro druhou jízdu jsme snížili tlak v tlumičích a mírně upustili tlakv pneu, což mělo klouzání snížit. Před jízdou jsem ještě vůz i gumy trochu ohřálna zkušební trati a odjel na start. V druhém tréninku jsem trochu zatáhl, ale cítiljsem, že vůz pořád není to pravé, v pravé mírné před cílem jsem v plné rychlostiřadil na 5, ale pětka tam moc nešla, přitlačil jsem a skočila tam trojka, což znamenalo okamžitý smyk a hodiny, když jsem se točil, tak jsem stál na spojce a posléze i na brzdě,ale vůz se stále ještě otáčel. Tehdy jsem si uvědomil, že tady na tom asfaltu navlíknutégumy nefungují. V depu jsem okamžitě přezuli na suché Yokohamy. Protože jsou Yoko-hamy tvrdá směs, jel jsem další jízdu zpočátku opatrně, ale i tak jsem poznal, že vůz přestalklouzat a držel stopu lépe. Žel bohu posunutá kulisa, která způsobila nedořazení 5-tkyopět nepustila na 5-tý stupeň. Protože jsem nechtěl riskovat další dořazení trojky,dojel jsem na 4 kvalty. To se nakonec samozřejmě projevilo na čase. Kulisu bych,sice narovnal, ale neměl jsem žádné dobré a měkké gumy, které by mi dovolily jetuž první část tratě rychle a bezpečně, tak jsme závod ukončili již v sobotu.Jinak musím říct, že většina pravidelných jezdců byla již tak rozjetá, že pohled naty nejrychlejší vozy zastavoval srdce. Průjezd některých zatáček např.Čermákem mělo až soutěžácký nádech.

 

 

 

  Závody na slavné trati Šternberk znamenaly zisk 44 bodů do týmové trofeje. 

Největší zásluhu na tom měl Josef Honců, který stanul po oba dny na stupni vítězů. Jeho dvě druhá místa jsou velkým zadostiučiněním jeho trápení s novým letošním vozem na začátku sezony. Dnes funguje výborně a Pepa taky. Pepa jezdil trochu jinak než ostatní, hlavně Sojkovu zatáčku, ale nakonec se ukázalo, že to bylo účinné a efektivní. Od první příčky ho dělily v neděli jen desetinky sekundy. Další náš jezdec (Krčmář Mirek) se v sobotu trápil s vozem, který nechtěl správně zatáčet ani sprintovat. Proto nakonec jezdil bez pravého světla, aby si motor nasál aspoň trochu studeného vzduchu. Nakonec se podařilo auto trochu doladit, aby v neděli dojel alespoň pro páté místo. Na trať ve Šternberku jsem se moc těšil, ale nakonec jsem ze své jízdy radost neměl, jak sám poznamenal na konci závodního víkendu.

 

 

 

 Závod ve Viru znamenal pro racing team ATS 3. místo v E1-1600

O což se postaral nový člen týmu ATS Josef Honců, který je ostřílený jezdec různých disciplín automobilového sportu. Poslední dobou se soustředí na vrchy hlavně v ČMPR, ale neodolal nabídce reprezentovat ATS v dnes již prestižní soutěži BERG-TROPHY a jak sám řekl je to soutěž jen zdánlivě v kategorii HOBBY, jede zde mnoho výkonných vozů a rychlých jezdců. Nakonec nemálo jich jezdilo v minulosti různá republiková i mezinárodní klání. Na závody přijíždí počty jezdců a vozidel o jakých si republikové soutěže mohou nechat zdát. V sobotu byl Pepa Honců po tvrdých bojích o každou sekundu nakonec čtvrtý , ale v neděli to dotáhl na třetí místo. Po dohodě se tedy Pepa Honců objeví v barvách ATS na ECCE HOMMO Šternberk 25-26.8.2007.

                 

Další závod, kterého jsme se účastnili bylo Vrbno pod Pradědem.

 

Počasí bylo rano v sobotu proměnlivé a tak jsme nevěděli jaké gumy obout. Jeli jsme v plné sestavě.Tomáš a Jakub jeli ve třídě E1- 1400 s Felicí a Jakub mimo to v ATS Juniorské trofeji, kterou spozorujeme,abychom podpořili zájem u mladých kluků o automobilové závody. Já jsem jel s novým vozem Ford Fiesta1.6 XR2i v úpravě pro soutěžní skupinu SA2 po Rajchmanových. Dva roky tento vůz zahálel u Kaliny v Liberci než jsme ho oprášili. Do KW Berg Trophy jsem ho přihlásil do třídy E1-1600. Jakub chtěl přivést další body do Juniorské Trofeje a polepšit si v celkovém pořadí, Tomáš se přijel zase trochu zdokonalit a zajet V E1-1400 okolo 10 místa a já jsem přijel jen vyzkoušet Fiestu, abych věděl jak jede a co udělat s podvozkem a převodovkou.

 Bohužel hned v tréningové jízdě jsem se nešikovně smekl v "sedláčkově zatáčce" a trefil strom čelem vozu. Podhled na vůz byl nehezký, naštěstí škody nebyly tak velké jak vypadaly. Takže dál pokračovali jen kluci a na rychlé a docela nebezpečné trati se stále zrychlovali. Tomáš jel s chladnou hlavou a svými výkony mě přesvědčil, že má skutečné předpoklady pro závodníka. V poslední jízdě zajel 1.57 což byl na 100k Felicii velmi dobrý čas a dostal se tak na 12 místo celkového pořadí E1-1400. Jakub se snažil držet Tomáše a jel také výborně, ale už bylo znát, že se pohybuje na hranici svých možností. Jel dokonce 1 sekundu za vedoucím Firtlem jun. v Juniorské trofeji. Nutno podotknout, že Firtlova Suzuki disponuje 140k a váží údajně 650kg. Proto byl povzbuzen svými výsledky a přes mé domluvy, aby odjel jízdu klidně, že může být dnes maximálně 3-tí v Juniorech neuposlechl a jel "brus". Za čtvrtou levotočivou zatáčkou se auto mírně přetočilo a směřovalo na strom, kterému se nestačil vyhnout. Následoval náraz na levý přední roh a strom rozdrtil na autě vše co mu přišlo do cesty. Nakonec se zastavil o bezpečnostní klec. Vozidlo dopadlo velmi špatně, ale Jakub to přežil celkem dobře. Kdyby nešikovně nenarazil kolenem do sloupku řízení, asi by se mu nic nestalo. Vzhledem k rychlosti nárazu okolo 100km/h pořadatel spolu s Maverik rescue a záchranou službou Jakuba poslali do Bruntálu na celkové vyšetření a naštěstí se žádné jiné zranění nepotvrdilo. Tímto se zapsal závod jako černá sobota do historie racing teamu ATS, protože jsme zničili v jeden den dva vozy a Jakub si podle lékařů nejméně 2 měsíce nazajezdí. Jak se nakonec ukázalo, trať ve Vrbně je velmi záludná a pokud nebudu počítat spoustu menších odřenin a výletů mimo trať bez následků, tak Rosťa Pilař s Escortem a a jěště jeden Fiat X1/9 jasně naznačili, že je tady respekt na místě.

Tímto chci poděkovat hasičům, Maverik-rescue, zachranářům na závodech, lékařům v Bruntálské nemocnici a startérovi závodů za perfektní zásah, ohleduplné jednání a profesionální přístup při průběhu havárie.

 

Krčmář M.

 

Třetí závod KW Berg-Trophy sezony 2007 byl Vsetín, který se v MČR jmenuje Valašský klobúk

 

             

 

Ve Vsetíně je celkem bezpečná trať, která je hojně lemována svodidly a je velmi rychlá.

Mimo asi tří pasáží, je to pořád plná cihla. Tady kdo disponoval nadbytkem výkonu ho zúročil. To ovšem není náš případ, junior kit disponuje cca 100 k, čímž se rozdíly v časech

prohloubily. V sobotu jel Tomáš s Jakubem, ale Jakub se rychlé trati trochu zalekl a nemohl se dostat do tempa. Zato Tomáš se lepšil každou jízdu a na to, že jel poprvé mu to šlo výborně. Pokud by jel i v neděli, určitě by se zase zlepšil. Jenomže si hoši v první závodní jízdě nepřelepili správně čísla. Hodnocení sobotních jízd pak neodpovídalo skutečnosti, kde Jakub

dojel 13-tý a Tomášovi chyběla do klasifikace jedna jízda. Nutno podotknout, že počasí bylo aprílové a tak se kluci svezli poprvé na mokrých gumách, a mají zkušenost, že i na nich se dá jet rychle.

V neděli jsem nastoupil já s Jakubem na ještě mokrou trať a prubnul si také mokré obutí.

Sice jsem ještě trpěl syndromem havarovaného auta z Násedlovic, ale cítil jsem, že auto v

rovinatých kopcovitých úsecích ztrácí. Nechtěl jsem v zatáčkách jet na brus, tak jsem to dotlačil na 10. místo v E1-1400. Za to Jakub se v neděli úplně změnil a jel velmi dobře

a neustále se zlepšoval. Nakonec skončil o pár setinek za mnou na 11. místě, což je pro něho,

jako juniora slušný výsledek. Za oba dny nakonec přivezl ze Vsetína do Juniorské trofeje

25 bodů a stanul absolutně v KW Berg-Trophy 2007 na 9 místě. O organizaci závodu bylo v diskuzi na webu Berg - Trophy napsáno více, než bylo nutné. Asi všichni jsme si všimli, že se všechno nedařilo,

ovšem z vlastní zkušenosti vím, že organizace závodů je jedna velká improvizace. Takže i přesto jsme se dobře svezli a děkujeme za to!

 

 

 

Druhý závod sezony 2007 NÁSEDLOVICE

 

První závod sezony 2007 Mohyla Míru

Výsledky závodu

Fotogalerie Mohyla Míru 2007

Závod se nám líbil, trať byla rychlá a dobře zabezpečená. Největším strašákem byla levotočivá zatáčka u pomníku s opačným sklonem směrem do příkopu a lehkým zvlněním v patě, které občas nakoplo.Před zatáčkou byl stejně strašidelný dvojitý retardér, který mě dokázal vyhodit z tempa. Kdo měl velký negativ na předku se samosvorem a neměl servo, tak se nadřel. V prvních "seznamovacích jízdách" jsem teda strávil hodně času na startu i za cílem, jelikož nebyla nouze o havárie, čímž se staly tyto závody nepřehlédnutelnými, hlavně pro nejslavnější video s Fiestou . Ovšem po poledním to dostalo švih a už všechno šlapalo, pořadatel v depu se už orientoval kdo má jet na start a jezdci už věděli, který pořadatel je tam má posílat. V neděli jsme bohužel nastoupit nemohli, protože se nám podařilo rozlomit unašeč kolíkového diferenciálu, který jinak fungoval výtečně. V zatáčkách nám byl obrovskou oporou. Přilnavost širokých pneu a velký MK byly příčinou poruchy. Namontovali jsme pomocí Pepika Honců a pana Sixty fabrickou lamelovou špéru a uvidíme. Za organizaci závodu pořadateli tímto děkujeme!

 

 

Závod v Násedlovicích se nám také velmi líbil. Trať byla pěkná a po čertech rychlá.V tomto závodě jsem si zajezdil jako dubler známého matadora českých soutěží a vítěze rallye Barum a rallye Bohemia ve třídě do 1400 ing. Zdeňka Jandy (Mr. Cimbu).Úkolem bylo mimo zadané testy pro dodavatele ND hlavně nechat projevit nedokonalosti syrového nově postaveného Junior Kitu a vyzkoušet nově nastavený podvozek pro nové pneu a disky Braid. Avšak testovací duch se vytratil, když Mr. Cimbu zjistil, že před nim cca o 2 sekundy jezdí žena. Ihned vyhlásil „socialistický závazek“ dojet, nebo „pojet“ Jarku Molnárovou. Protože já jsem jezdil asi 2 sekundy za Cimbu, dal jsem si závazek dojet co nejblíže za Jarku . Zdánlivě lehký úkol se lehce neplnil, říkal jsem svému kolegovi, že na Mohyle Míru jí to jelo a zůstal jsem za ní .Čáru přes rozpočet nám učinil pořadatel, když zrušil jednu tréninkovou jízdu, jeli jsme oba Násedlovice poprvé a Cimbu seděl prakticky poprvé v tomto voze ( když nepočítám 10 min. v Hoškovicích na letišti). V první ostré jízdě jsme se oba zlepšili o 2 sekundy, takže pořadí v E1 do 1400 bylo :

1.       Lupač, 2.Dohnálek, 3. Mach, 4.Suk, 5.Pleva, 6. Šrahůlek,7.Firtl, 8.Havlíček, 9. Molnárová, 10.Mr. Cimbu, 11. Krčmář M. 12. Šustr, 13. Vlach ………………………………..až 27………Všechny vozy před námi disponovali od 140-184 koní, Lupačovi, Machovi, Sukovi to jelo neskutečně.Do poslední jízdy jsem nastupoval s bojovnou náladou, před odjezdem z depa na mě volá Cimbu : tak kolego kolama na zem a anténou vzhůru ! Start jsem pokazil, tak jsem musel trochu spěchat, první 3 zatáčky šly velmi rychle a s dobrou stopou, čtvrtý vracák jsem jel pod plnou trojkou a u konce jsem trochu dávkoval plyn. Ten se však nechtěl vracet tak rychle jak jsem potřeboval, což znamenalo průjezd zatáčky příkopem. Ten auto směroval zpět na silnici, ale než jsem stihl vyjet zpět – pravým kolem jsem sebral mostek zarostlý v příkopě. Rána a přetočení vozu zádí vpřed nevěstilo nic dobrého. Po odpoutání a prohlídce jsem věděl, že je dobojováno, pravé kolo bylo téměř utržené. To znamenalo konec závodního víkendu. Později na videu jsem viděl o co víc jely na rovinatých úsecích silnější vozy a o co víc jsmemuseli ohýbat do zatáček náš 100 -koňový Junior Kit. Zvláště pak Mr. Cimbu to se závodním autem skutečně umí a v poslední jízdě by patrně zajel možná i devátou příčku, což by u této juniorky určené pro 14-17leté začátečníky nebyla ostuda.